Jdi na obsah Jdi na menu
 


31.12.2010 

 

Obrazek

Už před týdnem jsem tu chtěla napsat aktuelku, ale celé se mi to nějak smazalo, takže jsem se na to vyprdla

Všem do nového roku přejeme hodně štěstí a zdraví, spoustu legrace a skvělých zážitků;) Pejskům plné misky, hodné páníky a zdraví, aby mohli plní síly dovádět se svými kamarády (psími a lidskými;)

Přikládám pár foteček (i když nekvalitních):

Obrazek

 

Obrazek

Zbytek zde

 

 

25.10.2010

Už známe výsledky RTG Momíska! Vyhodnocení provedl MVDr.Milan Decker a snímky zhotovil MVDr. Jiří Tota, CsC. Výsledky jsou: DKK 1/1 a DLK 0/0. Jsme moc rádi, že máme zdravého pejska a pánům doktorům moc děkujeme  

17.10.2010

Momískova mamča CH CZ,GRAND CH CZ Arwen Famous Gold se se svou paničkou Irčou Zárubovou zúčastnily Národních Field Trial Retrieverů Konopiště. Arwík ukázala, že není pouze výstavní šampionkou, ale umí se také předvést na poli výcvikovém. Zkoušky holky úspěšné dokončily v III.ceně . Posíláme veliké gratulace do Děčína!

Obrazek

 

 

4.10.2010

V pátek 1.10.2010 jsme byli s páníkama na RTG kloubů. Dostal jsem včelku do zadku a za 15min spal jako miminko. Pro mě na tom bylo nejhorší, že jsem nesměl den předem jíst a po vzbuzení až večer Chodil jsem po celém bytě jako hladový vlk a připomínal se páníkům, kteří dělali, že nechápou...Řeknu Vám, mám to doma s nimi těžké

Teď už jen čekáme, jaký výsledek nám od pana MVDr.Milana Deckera přijde. Tak mi držte tlapinky (i když žádné nemáte), aby všechno dobře dopadlo!

Obrazek

 

 

21.6.2010

Momča

Obrazek

 

 

18.6.2010

Po delší odmlce aktualizujeme stránečky...

Jak už někteří mí kamarádi vědí, stal se mi úraz s tlapinkou. Při venčení se mi podařilo v křoví šlápnout na odstřihnutý pás plechu a přeříznul jsem si tepnu a nerv na levé tlapce. Panička mi to ihned zamáčkla prstem a volali jsme páníčkovi, aby pro nás honem spěchal z práce, že musíme za panem doktorem. Pan doktor nelenil a ihned jsem dostal narkózu a nožku zaškrtil ( i přes škrtidlo ale krev tekla doslova proudem ). Operace byla složitější tím, že tepna se mi usmykla výše a museli mi nožičku více naříznout, aby tepnu mohli spojit zpátky. Takže po 3 hodinovém pekle na operačním stole si mě konečně vezli (i po infúzi) zpátky domů, kde mě obletovali a pečovali o mě, jako o miminko. Najednou jsem mohl spinkat s páníčkama v ložnici a dokonce mě nosili (39kg) do třetího patra po schodech. Nejprve páníček sám a až si téměř zdemoloval záda, pak oba dva (panička nosila zadek a páneček předek připadal jsem si jako skříň) No a aby toho nebylo málo, za dva dny jsem začal čůrat krev...znovu se cestovalo k panu doktorovi. Dostal jsem ATB a předepsaný pitný a čůrací režim To už jsem naštěstí chodil po schodech, takže mě nemuseli co dvě hodiny nosit ven...Ale řeknu Vám, nechtějte mít moji paničku doma při zánětu močových cest! Pořád za mnou chodila s miskou a furt ukazovala dovnitř a něco povídala. Pochopil jsem, že se asi mám napít. Ale proč, když nemám žízeň? Nakonec mě přechytračila, protože mi do misky hodila mňaminu a já ji chtěl sníst, tak jsem pil a pil až jsem se k ní dostal. Pak už jsem chodil pít často sám, což mi zůstalo doteď No a potom mi ta jizva na nožce praskla a začala hnisat...Takže jsme zase cestovali za panem doktorem., který zjistil, že mám ještě k tomu zánět uší. Nafasoval jsem žluté kapky. Kožíšek mám jako cedník od injekcí a barevný jsem jako z cirkusu (červené fleky od injekcí na bocích a žlutá ouška...).

A teď? Teď už bych zase nejraději proháněl fenečky, jenomže nemůžu, nesmím ještě moc běhat, aby mi nožka zase nepraskla Takže balonek zůstává doma a když potkáme kamaráda, musíme oba na vodítko Ale panička mi říkala, že když to ještě vydržíma, zase budu "skákat přes kaluže" a prý se chystá nějaký sraz s mamčou z Děčína!

No a nakonec ještě prý chce něco napsat panička, tak já ji sem teda taky pustím, aby neřekla, že furt sedím u počítače

Nedávno jsem zavítala po dlouhé době na stránky CHS, odkud jsme původně chtěli pejska. Kdo mě zná, ví, že štěňátko jsme měli zamluvené u nich, ale po velmi neseriózním jednání, kdy návštěva byla naší podmínkou koupě štěňátka (chtěli jsme vidět, jak a kde pejsci žijí, jak se chovají, když jsou ve svém, čím jsou krmení, jak se k nim jejich majitelé chovají, jak jsou vychovaní atd..., neboť všechny tyto věci mají vliv na budoucí potomstvo, což by si všichni lidé, kteří uvažují o štěňátku, měli uvědomit, aby pak nebyli zklamaní, když se jim dostane do rukou štěňátko nenávratně poznamenané špatnou péčí a výchovou). Této "poznávací lekce" jsme ale v této CHS byli ušetřeni s tím, že stále nemají na návštěvu čas. Komunikovali jsme spolu ještě před háráním fenky, takže si myslím, že času bylo více než dost a jeden den si snad každý člověk může vyhradit. Otázkou je, proč nám tedy rovnou paní neřekla, že pro ni třeba nejsme ti praví zájemci a jen nás, jak se říká, tahala za nos? Já sama jsem upřímná a oceňuji tuto vlastnost i u ostatních, protože ikdyž není vždy příjemná, člověk ví, "jak na tom je". Byla jsem strašně zklamaná, protože po pejskovi toužím od mala a měla jsem nasazené růžové brýle, když jsem si myslela, že všichni chovatelé jsou upřímní a féroví lidé. Zdaleka tomu tak není u všech. A dle mého názoru, když si člověk kupuje štěně, kupuje si s ním i chovatele. Neboť až se dostanete s pejskem do situace, kdy si nebudete vědět rady, on tu je, aby Vám poradil, a to ve dne i v noci, protože pejsek si nevybírá, kdy vyvede lotrovinu nebo se mu něco stane! Sama jsem se o tom přesvědčila. Měla jsem načtených spoustu knih a internetových diskuzí. A když jsme Momíska přivezli, během týdne jsem psala Irče Zárubové asi tisíckrát o radu, co mám dělat (ať už to bylo po stránce výchovy nebo situace, kdy přišel k houbě na louce a slupnul ji jako malinu a já nevěděla, jestli se neotráví...). Irča tady byla a pokaždé mi zvedla telefon nebo mi bleskově odpověděla na SMS. Získala jsem s ní nejen raráška Momíska, ale i skvělou chovatelku a velmi dobrou kamarádku. Každý tohle od koupě štěněte neočekává, jsou lidé, kteří tohle "neřeší" a koupí pro ně vztah s chovatelem končí. Avšak já tohle přesně očekávala a musím uznat, že v předchozí CHS jsem se velice spletla a jejím jednáním jsem byla ( a jsem ) velice zklamaná. Snažila jsem se pořád utěšovat, že se to změní, až štěňátko budeme mít doma. Ale teď už vím, že dělat takovéto ústupky je k ničemu. S chovatem musíte být spokojeni od začátku a neutěšovat se tím, že je jeho jednání normální. Normální to určitě není, což mě přesvědčilo, když jsem náhodou v diskuzi narazila na Irču Zárubovou a začaly jsme si více povídat a já zjistila, že přesně tohle hledám a přesně od takového člověka štěňátko chci. Navíc mě potěšilo i to, že Arwík je výstavně úspěšná a především ( a to byste si měli uvědomit nejvíce), že má plno zkoušek , mimojiné i CT (canisterapeutické zkoušky), které o charakteru psa vypovídají mnohem více, než výstavní úspěchy. Vypovídají o tom, jak se chovatel svému psu věnuje a jaký s ním má vztah, neboť příprava na ně je mnohem časově náročnější a vyžaduje i určité vrozené schopnosti psa, o kterých výstavy ani zdaleka nic neříkají. Takže pokud tento článek čtete a jste aspoň trošku jako já, víte o čem mluvím a chápete mne. Pokud jste ten druhý typ u kterého koupí vztah s majitelem končí a celou věc nijak "nehrotíte", pak si nejspíše myslíte, že mi " šplouchá na maják". V obou případech ale přeji (pokud uvažujete o štěňátku), abyste si i Vy vybrali svého pejska (s ním i chovatele) stejně dobře jako já! 

Ráda bych doplnila, že celý tento článek rozhodně není pomluva, neboť je zcela pravdivý, ať si každý udělá svůj obrázek sám. Já pouze vypovídám o své zkušenosti, která pro mne nebyla dvakrát příjemná...

29.5.2010

Dnes jsme vyrazili společně se sestrou páníka, Ninkou, a jejím přítelem, Alískem, na výlet do Zoo Olomouc. Do Zoo se smí pouze na vodítku a s košíkem, ovšem poté, co jsme potkali Ridgebacka bez košíku a na 3 metry dlouhém vodítku, který se nedisciplinovaně proplétal mezi lidmi, jsme košík Momískovi sundali. Buď budou dodržovat pravidla všichni nebo nikdo...

Pro všechny to byl krásný zážitek a pro Momíska asi dvojnásobný, protože poprvé v životě se setkal s tolika "podivnými" zvířaty. Nejvíce se mu líbily opičky (musím říct, že i on jim) a dokonce zažil blízanec od srny. Dalším jeho favoritem byl medvěd baribal.

Na závěr dodám, že mě příjemně překvapilo, že jsme v zoologické zahradě nepotkali ani jednoho kuřáka, který by nám svým kouřením znepříjemňoval prohlídku. Několikrát jsme navštívili i zoologickou zahradu v Ostravě, ale byli jsme znechuceni kouřícími návštěvníky, kteří byli velice bezohlední a nedbali ani velkého množství malých dětí. Psi do zoo Ostrava nesmějí, ale kuřáci ano. Co však ohrožuje život ostatních více? Kouření nebo psi na vodítku??? Myslím si, že by zoo měla přehodnotit svůj přistup k situaci a něco s tímto udělat. Podle mě nejsem jediná, kdo sdílí tento názor...

Za fotečky děkujeme Ninče! Můžete si je prohlédnout zde:

http://momisek.rajce.idnes.cz/ZOO_Olomouc_2010/

10.4.2010 (7.4.2010)

Momísek má narozeniny! My máme přání jediný:"Štěstí zdra-a-ví, štěstí, zdra-a-ví, hlavně to zdraví!"

Momísku jsme strašně rádi, že Tě máme! Užíváme si s tebou plno legrace a vždycky nám umíš připravit nějaké překvapení;) (rozkousaný koberec Sežraná, ale nevykakaná ani nevyblinkaná ponožkaUkradená kost a pak tři dny hladovky, nateklá packa před výstavou, rozříznutá packa před další výstavou, ochutnaná dobíječka k notebooku, ožužlaný roh v předsíni, olízaná zeď v předsíni, poskákaný pán v bílém tričku v parku, prohánění slepic na jízdárně, sežraný kámen po povelu "pusť", vyhrabané rohy v anglickém trávníku u rodičů, ožužlaný roh encyklopedie o psech, pokus o odloupnutí štítku MORA z trouby, lovení kachen v -10stupních...) Jsi naše zlatíčko!

Nakonec ještě dodám, že po zvažování, jaký dort Momískovi udělám, jsem díky jeho lásce k ovoci zvolila tvarohovo-ovocný dortík;) (A chutná i páníkům, i když není vůbec slazený... ale pššššt;)))

Obrazek

 

Obrazek

zbytek zde: http://momisek.rajce.idnes.cz/

 

 

 

 

 

10.4.2010

Dnešní den byl ve znamení NVP Ostrava...Počasí nám vůbec nepřálo. Pršelo a pršelo, za chvilku sezení u kruhu jsme byli promočení a promrzlí všichni tři. Pejsci byli špinaví už když došli ke kruhu. Pořadatelé měli být na tuto situaci podle mě lépe připraveni. Nemluvě o špinavé vstupní hale, kde vládl zápach z velmi vytížených WC a pokálené podlahy... Ihned po příchodu jsme se setkali s kamarádkou Irči MVDr. Libuškou Štorkovou a vyzkoušeli s ní běhání v kruhu a stání v postoji. Moc jí děkujeme za podporu a rady. Většinu čekání, než jsme šli do kruhu jsme strávili pod střechou vstupní haly, kde Momík už na celou situaci naprosto rezignoval, vyvalil se na podlahu a odevzdaně čekal. Když konečně nastal čas vystavování, byl už tak znechucený, že ani nechtěl pamlsky a když si uzobnul, tak to vyplivnul, takže pod námi na závěr zbyla kupa kuřecího masa Běhání nám moc nešlo, protože bylo vidět, že ho to vůbec nebaví (přesto ale ani jednou nezacválal, jako někteří pejsci a ani jednou nešel mimochodem, čehož jsem se bála). Ale postoj, ze kterého jsem měla největší strach zvládl pěkně. Klidně stál, nechal se posuzovatelem prohmatat a i ukázal krásně zuby. Nakonec jsme si odnesli známku VD a posuek: Pes barvy zlaté, typické hlavy, delšího rámce, volnější loket, pevná hřbetní linie, průměrná mechanika pohybu. Nakonec mi  ještě pan posuzovatel řekl, že se dnes žádný pes nepředvádí a že až bude pěknější počasí, tak se nám to určitě podaří lépe.

Chtěli bychom moc pogratulovat Libušce, která si s Corinkou (Crazy Corazon Brdské Zlato) vyběhala V2 a s Wendulkou (Energy for Fun Brdské Zlato) V1,CAC! Jste šikulky;)

Obrazek

 

 

 

 

 

 

8.4.2010

Cvičíme na výstavu;)

 

Obrazek

29.3.2010

Dneska nás překvapila paní sousedka, přinesla nám balíček, který u ní nechala pošta;)

Mamča z Děčína nám poslala dárek k narozeninkám, které brzy oslavím! Mamčo, strašně moc Ti děkujeme! Žirafa už má díru na zadku

Obrazek

 

 

 

 

 

29.3.2010

Pilně trénujeme na výstavu v Ostravě, která se kvapem blíží:

Obrazek

 

 

 

 

 

22.2. 2010

Ahoj!

Tak se zase po delší odmlce hlásím...

Víkend jsem páníkům spestřil, kdyby se náhodou nudili

Nejprve jsem se rozhodl, že odteď se budu živit lidskými hovínky, takže na přivolání jsem letěěěěěěěl, jazyk hnědý, čumák hnědý a celý jsem se oblizoval až za ušima. To už bylo paničce jasné, co jsem si dal k snídani. Dostal jsem vyhubováno a doma mě čekala sprcha tlamy s vyčištěním zubů psím kartáčkem. Paníci strašně lamentovali Přitom taková mňamka to byla! No a potom mi to nějak nesedlo. Asi bylo to hovínko s prošlou expirací...Takže jsem dostal průjem...líali jsme ven co půl hodiny, ale pak mě nacpali živočišným uhlím a večer už jsem byl OK...

A neděle? Šlo se k řece...paníci prý: "Tak není hloupý, přece ví, že je to studené a nepoleze tam..." Jo! To si jen mysleli Elegantně jsem paničce stopovačkou podtrhl nohy a letěl lovit kachny na vodě. Aby toho nebylo málo na protějším břehu stál rybář a tak jsem ho šel taky zkontrolovat... Nakonec mě to přestalo bavit a milostivě jsem přišel na zavolání. Doma na mě padly tři osušky a potom jsem tři hodiny schnul. Stejně jsem ale neuschnul, tak mě panička vyfénovala fénem. To ale byla otrava!

A aktuální fotečka:

Obrazek

 

 

 

 

 

 

19.1.2010

Ladovská zima:

http://momisek.rajce.net/Ladovska_zima

Obrazek

 

 

 

 

 

12.1.2010

Ahoj,

tak a je po výstavě v Olomouci! Já tam nebyl, měl jsem totiž nemocnou tlapinu - zánět. Ránu jsem měl ještě škaredou a panička měla strach, abych nechytil nějakou infekci, takže se zůstalo doma. A taky ty kalamity! U nás jsou metry sněhu, nemám ani kam chodit kakat:) No a aby toho nebylo málo ukradl jsem si na lince kost a kousek spořádal, takže jsem znovu jel k paní doktorce, protože se mi udělalo hrooozně špatně. Teda aspoň jsem se tak snažil vypadat;) Ale jen co jsem dorazil k paní doktorce jako zázrakem se mi udělalo dobře a všechny v ordinaci jsem bouřlivě přivítal, olízal a málem i poskákal...Načež paní doktorka to zhodnotila: "No, vypadá vesele, tak to mu tak zle zase nebude;)" Takže jsem vyfasoval dvě injekce a šlo se domů. Už zase papám a skáču přes kaluže;) A dneska i s kamarádem Bentleym...

Mrkněte na nové fotečky: http://momisek.rajce.net/Leden_2010

4.1. 2010

Ahoj,

dlouho jsem se neozval, protože jsem si s páníkama užíval Vánoce. Chdili jsme pořád ven na prochajdy k řece, na haldu Emu, do lesa a do hradního parku. S kamarádem Bentleym jsme dělali blbiny, takže jsem večer padl unavený já i páníčci:) Před Vánoci jsem se byl nechat ostříhat na výstavu. Tak mrkněte na fotečky, jak mi to sluší a jak jsem rozbaloval dárky;)

http://momisek.rajce.net/Vanoce_2009

11.11.2009

Krásné datum, jen jsem si od rána říkala, že je škoda, že zrovna dneska tu není, co psát. Naštěstí Momísek se postaral o příhodu.

Venku lije už tři dny, a tak jsem si řekla, že s Momčou půjdeme večer trochu běhat, aby se vyřádil. Jelikož toho sama moc nevydržím, tak se o žádné velké běhání nemělo jednat, ale že bude až tak krátké jsem opravdu netušila.

Takže jsme vyšli ven, zapla jsem stopovačku a běželo se... Momísek měl zřejmě na můj nápad naprosto jiný názor, a tak mě překvapil ze zadu a jedním skokem mě srazil k zemi... Výsledek? Jeden uražený pes, protože se šlo domů, sotva jsme vyšli ven, panička s rozbitým kolenem, děravýma teplákama a celá zvalchovaná od bahna a vody...

 

Obrazek

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

1.11.2009 (v číslech to vypadá pěkně;))

Včera jsme byli po třetí na cvičišti a bylo to super. Trénovali jsme chůzi u nohy, nebrání pamlsků od cizích lidí, nesbírání pamlsků za země a nakonec přivolání ze hry. Pěkně jsem poslouchal a mamině jsem nakonec vytřel zrak tím, že jsem přišel na to přivolání a to hned, jak zavolala. Takže jsem si u ní šplhnul a dostal velikééééé pochvaly a hodně mňamek. Ono se to chození asi nakonec fakticky vyplatí.

Taky jsem začal línat. Máme chlupy všude, na všem a ve všem Mamča každý druhý den vasává, takže se možná konečně přestanu bát i toho vysavače, zatím to řeším tak, že si vlezu pod stůl a tam to všechno prospím, než se to uklidní a ta šílená věc zase odejde za dveře. Ze začátku jsem měl tu tendenci zachraňovat před tím pelech, ale to už mě přešlo, když jsem zjistil, že ta hadice, která tak syčí je na něj přecejen trochů úzká. A jak jsem z toho vysávání vždycky unavený! Více než panička... No a tak si představte, co mamina zase vymyslela. Česání kartáčem teď není moc fajn, protože to škrábe, jak mám ty krátké chlupy. No a najednou se mamča vynoří s takovou gumovou zelenou věcí v ruce. Já zrovna podřimoval, takže jsem jen hodil oko, co to má zase znamenat a ona mě tím začala hřebelcovat. Ale řeknu vám, že to to drbání bylo docela fajn, takže jsem zůstal ležet a náležitě si to užíval, pak jsem ještě natočil bříško, aby nepřišlo zkrátka. Takže ta věc se prý jmenuje gumové hřbílko na koně a češe to naprosto výborně. Akorát jsme to začali praktikovat venku, abychom doma neměli nastláno. Taky vytáhla i umělohmotné hřbílko, které je skoro jako kartáč a tím to nakonec dočešeme.

A takhle jsem potom chrápal:

Obrazek

 

 

 

 

 

 

26.října 2009

Poloha ležícího střelce

Obrazek

 

 

 

 

 

 

16.října 2009

Ahoj, tak se po dlouhé době zase hlásím. U nás prší od rána do večera, takže většinu dne prospinkám. Je tma, mokro a zima. Ale déšt mi vůbec nevadí, naopak mě to hrozně baví v něm lítat a dělat kraviny Včera ráno dokonce trochu sněžilo. Byl jsem z toho tak vedle, že jsem zapomněl čůrat, sedl si a koukal, co to padá z oblohy. Pak jsem ty bílé studené věci začal chytat a to byl srandy kopec. Jen kdyby ty vločky hned neroztály 

Taky teď každou sobotu budeme chodit cvičit. Ta paní má hrozně dobré mňamky, tak mi je koupila mamča taky.

28.září 2009 

Dnes jsme ráno vyjeli s Ninkou, Alískem, mamkou a taťkou  do Rožnova pod Radhoštěm a odtud do malé vesničky Vigantice a šli do lesa na houby. Našli jsme 2kg hub. Já se sice snažil taky hledat, ale moc mi to nešlo, tak jsem aspoň poletoval mezi všemi a pořád je hlídal, aby se mi někdo neztratil. Byl to super výlet a pak jsem spinkal jako zabitý. Jo a taky mi už vůbec nechutnají ty granulky, které mi dávají...jsem zvědavý, co mamka vymyslí...jelikož mám koupený už další pytel...

Úlovek!!!

Obrazek

Obrazek

Siestička po obědě:)

Obrazek

 

 

 

 

 

 

                V chovatelské stanici zlatých retrívrů

                                    FAMOUS GOLD

                                  mají ŠTĚŇÁTKA!!!

Narodilo se zde 5 chlapečků a 2 holčičky. Oba rodiče i štěňátka jsou smetanové barvy. Pro bližší informace volejte paní Radce Štencelové: 724 705 494 , pište na mail:stencelovaR@seznam.cz nebo si vše prohlédněte na webu: http://www.famousgold.comli.com/

Předpokládaný odběr polovina listopadu

Obrazek

Obrazek   

Obrazek

20.září 2009 

Ahoj, včera jsme byli s mamčou v parku a udělali jsme pár foteček, abyste viděli, jak rostu...jako z vody

Seznámili jsme se taky s fajn holkou (je jí 8 měsíců a je stejně světlounká jako já) Blbli jsme spolu jako o závod. Akorát se začínám stydět. Poslouchala totiž na přivolání jako hodinkyAsi bych se nad sebou měl zamyslet... Paničky si vyměnily čísla, takže se teď budeme setkávat častěji, juchůůůů!

Jo a mamča má teď rýmu, takže s ní hajám v posteli (ikdyž mi vyhubovala, že to od ní chytím, ale pak jsem plakal u postele, tak mě vzala na milost)

Obrazek

 

Obrazek

Já ti tu peřinu chytím, ať ti nesjede... (takhle se u nás ráno hajá...:)

Obrazek

Tohle se stane se světem, když pohnete foťákem

Obrazek

 

 

 

 

 

 

12.září 2009

Ahoj, tak včera jsme s mamkou měli nabitý program...Ráno mi došel náhubek a 15m stopovačka. Takže odpoledne jsme i s náhubkem vyrazili babičce od mamči zalít kytky. Jel jsem trolejbusem a dvěma autobusy. Ze začátku jsem se trochu bál, ale mamča si stoupla tak, že jsem se mohl vždycky v zatáčce opřít o její nohy, takže to bylo v pohodě a pořád mě hladila a chválila, jak nejsem šikovný pejsek. Náhubek jsme měli jen symbolicky Je černý nylonový na suchý zip a za krkem na přezku. Před nastoupením jsme to zalepili, aby to jako vypadalo, že máme náhubek a potom jsme ho v autobuse zase rozlepili. Vůbec jsem se nebránil a plně mamce důvěřoval, že ví, co dělá. Za to mě zase strašně chválila. No ale když jsme zalili květiny, tak mamča povídá, že jsme kousek od jejího gymplu, kam chodila. Takže jsme se stavili ještě tam. Bylo to super. Škola už byla skoro prázdná, ale koho jsme potkali, ten mě mazlil a hladil, tohle se mi moooc líbilo. Dokonce i pan ředitel byl ze mě celý paf Paní sekretářce jsem zase pěkně olízal palce u nohou A pak jsem si pěkně hodil šlofíčka v kabinetě od mamčiné třídní. Potom jsme zase sedli na autobusy a trolejbus a jeli k panu doktorovi pro odčervovací tabletky. No a konečně jsme nasedli do trolejbusu směr domů. Řeknu vám, byla to pěkná makačka a po příchodu domů jsem se napapal a spinkal až do rána, teda skoro, protože o půl druhé ráno jsem si kniknul, že potřebuju na záchod. Mamča to slyšela a hned mě vzala ven. Následně jsem toho pěkně využil a přemlouval, aby mě vzali k sobě do postele. Já totiž spinkám sám v předsíni a naši v ložnici. No a co myslíte, podařilo se? Jasně, že jo Hajali jsme všichni až do 5, ale potom jsem začal funět...No, jsem i rád, že moje hajání je v předsíni, protože naši mají v ložnici nehorázně horko. Mamča mě tedy sundala z postele (skákat sám mám zakázané a já to respektuji) a já si hajnul do předsíně. Pak jsme spinkali až do 7.

Jinak dneska jsme vyzkoušeli stopovačku a paráda! Na přivolání chodím nádherně a mamča už nemusí ani cuknout. Taky jsem přinášel kaštan. Trénujeme už přinášení trošku složitěji, než že se jen rozběhnu pro dummiho. Mamča mě posadí, zavelí zůstaň, hodí věc, napočítá v duchu do 5 a pak mě pro věc vyšle. Jde nám to superně a moc mě to baví. Chystáme se sehnat někde nějakého holuba nebo kachnu. Sice už jsem si nějakého snažil sám ulovit, ale pro tohle mamča moc pochopení neměla, prý ho radějc koupíme

31.srpna 2009

Tak dneska mě mamča seznámila s koněm, prý až jednou taky budeme mít, ať můžeme společně jezdit ven...No moc nadšenej jsem z toho nebyl, víte vy vůbec, jak je to zvíře obrovské???

Obrazek

ObrazekObrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

30.srpna 2009

 

 

 

 

 

 

 

 

Ahoj, omlouvám se, za větší časovou prodlevu, ale byli u nás teď Ninča s Alískem, takže jsem vůbec nestíhal Vám cokoliv napsat. Měl jsem toooolik práce, musel jsem je přece pořáně zabavit a využít jejich návštěvy, ne? Každé ráno, když jsem vstal, tak jsem šel prvně okouknout situačku do ložnice pánečků a potom hned do obýváků za "robníkama". Mamča mě tam škodolibě pouštěla už v 7 ráno, takže byli pořádně překvapení, když jsem jim přistál na hlavě a o to přeci šlo! Prvně jsem jim pomohl s pořádnou ranní higienou celého obličeje a všech končetin a pak na řadu přišlo vyštěkávání, dokud jsem je nevyhnal z postele a hurá do předsíně ukázat všechny hračky, se kterými jsme si mohli hrát. Každá minuta drahá, takže nějaké spaní přesčas jsem zatrhnul hned první den (budíček v 5:45 - mamča je zvyklá, ta se nijak nedivila, ale měli jste vidět "robníky") Taky jsem jim ukázal, jak krásně umím zaneřádit předsíň za noc, ikdyž jsem už uměl v noci nečůrat...no ale svůj efekt to nemělo, páč se z toho vyvlíkli a zase to vytírala mamča Takže pak už jsem to vzdal a zase to začal držet. Ono mazleníčko v posteli je lepší, než čekání na vytírající mamču...

Jo a taky si představte, že mám v pronájmu vodítko od Míši...To bylo tak: Ráno jsme přijeli na zahradu a mamča mě vzala, že se půjdeme projít po poli a trošku zablbnout. Zula si ponožky, aby je neměla mokré a položila je i s vodítkem na popelnici před domem. Takže my si jako běhali, dělali kraviny a najednou jedou popeláři! Já volám:"Mamčooooo! Zachraň vodítkoooo!" Ale mamča mi vůbec nerozuměla. Nechápu to, vždyť já už vůbec nešišlám!!! Letěl jsem teda za ní, že jí to vysvětlím, ale ona je asi z jiného světa, protože jí to furt nedošlo. Tak jsem letěl za popelářema, že to vysvětlím přímo jim. Jenomže to mě mamča chytila a prý, aby mě nepřejeli...No takže jsem přišel o vodítko a mamča o ponožky. Došlo jí to, až když jsme přišli po 20 minutách k popelnici a ona na ní nic neviděla. Takže musíme objednat u reddinga nové vodítko a vezmeme při jednom už i obojek, protože ten můj je mi už skoro malý a taky je úzký...Jenomže znáte mamču, jaký je sklerotik, takže doufám, že se dočkám aspoň na Ježíška! 

Jo a učím se povel podej (mamča má na zemi hračku a řekne podej a já jí to podám, pokud se mi chce) a povel místo. Ještě mi to moc nejde. Ale v současné době je nejoblíbenější povel Hledej. To úplně miluju. Mamča mě posadí do kuchně, zadá zůstaň a jde do obýváku a něco mi tam někde schová, něco, co pěkně smrdí:-D Když jsem nedočkavý, příjdu se sám podívat, takže znovu následuje cesta do kuchyně a povel zůstaň. Pak mě zavolá ke mně, dostanu závdavek a dá povel hledej a já čmuchám a čmuchám po celém obýváku a můžu si nos přetrhnout, abych to našel. Někdy to schová, mrška, i do koupelny A taky teď venku cvičíme před každým puštěním z vodítka, zůstaň a volno. To mi jde úplně bezvadně.

A ještě další novinka! Konečně můj plán s bojkotováním eukanuby podařil a mamča rozhodla, že změníme granulky!!! Juchůůůů! A jak probíhalo bojkotování? Mamča nasypala, dělala strašné kraviny typu:" Hmmmm....To jsou dobré granulky! A jak voní! Podívej!" Jenomže já čmuchal, už když tu misku držela a cítil jsem, že to nijak vábně nevoní, takže jsem se už v půlce ejích blbovin sebral a odešel trucovat na pelech. Pak jsem k tomu po 5 minutách přišel to zkouknout, jestli se pořád nic nezměnilo, čmuchnul, lehl si k misce a všem ukazoval, jaký jsem chudák, jak mě tady trápí takovým hnusným papáním! No a mamča mi to sebrala a šel jsem spát bez večeře Prý, že musí být tvrdá, abych začal papat. Chachá! Ale já nezačal Takže v pondělí objednáváme Hill's. To jsem zvědav, co to zase bude za blivajz... Ještě prý je v kurzu Arden Grange, Canidae a řada Hillsek Nutere's best, uvidíme, zatím shání mamča vzorky, aby mi to zkusila dát a pak se rozhodne.

Tak pac! A držte palce, ať mi chutná!

18.srpna 2009

Tak si představte! Dneska mě mamča vytáhla do parku! Taťka odjel do Prahy, tak tu máme frei a mamča vymyslela, že si zajedeme na "výlet" :-) do parku. Jeli jsme trolejbudem, ale řeknu vám, takovouhle divnou mašinu jsem ještě neviděl. Prvně jsme čekali na zastávce a já nechápal, proč jako nemůžeme nastoupit do jakéhokoliv, který jede kolem, tak mi mamča vysvětlila, že ta čísla, co má na čumáku, označují, kam nás to doveze. Takže jsme čekali dál a pak konečně přijel ten náš. Nahoře tomu z hlavy čouhaly dvě tyče, prý trojele, a celé to jakoby viselo na divných drátech...a pak mi mamča řekla: "Pojď, jdeme!" No vy byste chtěli nastoupit, do takové strašidelné věci, co vydává zvuk, jako kdyby vás chtěla sežrat? Já si to tedy rozmyslel a dovnitř nevlezl. Mamča mě ale chňapla no náruče a tradá se mnou do útrob té mašiny...Uvnitř už to tak hrozné nebylo, bylo tam plno lidí, kteří voněli každý jinak, takže jsem měl moooooc práce, než jsem to všechno počmuchal. Najednou mi mamča zase říká: "Pojď, vystupujeme!" A teď zase jako mám lézt ven, když už jsem se smířil s tím, že musím sedět uvnitř? No neměl jsem na vybranou, mamča mě vynesla a na nic se mě neptala. Takže cestu jsem přežil v pohodě a jako odměnu jsem měl božíí lítačku v parku. Tolik prostoru, trávy, stromů, to jste neviděli. Stihl jsem zdokonalit díru v zemi po někom přede mnou, očmuchat na pařezu kojící paní (moc nadšená nebyla...se slovy fuuuuj, jdi pryč, mě odehnala:-( ) Chápete tedy, proč si s tím mimčem, co přede mnou schovávala, nesedla na lavičku? Tam bych určo nevlezl...no každopádně jsem musel přeci prozkoumat, co to tam šudlíkuje na klíně. Ale její manžel z toho měl děsnou legraci (a doma problém odhaduji:D) Normální člověk...Jo a mamča z toho tepla asi taky blbne, protože mě dneska pochválila slovy:" Hoooodnýýýýý člověk!"

Pár foteček na závěr (kvalita mobilu;):

Obrazek

 

 

 

 

 

 

Obrazek

Obrazek

12.srpna 2009

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ObrazekObrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

9.srpna 2009

Ráno jako každé jiné. Otevřely se dveře do ložnice a mamča mě vzala k nim do postele. Chvíli jsme se mazlili, než do dveří vstoupil pach mých loužiček. Talže mamča vstala a automaticky vzala kýbl s vodou a savem glanc a šla to vytřít. Já mezitím dělal blbosti s taťkou v posteli. Když vše bylo hotovo, konečně jsem mohl dolů z postele. Jupíííí! Pobíhal jsem po předsíni a radostí skákal na taťku. Ten ale zavelel dolů a zrovna, když procházela mamka s tím kýblem plným vody. No a já jsem skočil předníma nohama přímo do toho kýble. Byli jsme z toho s mamkou oba dva pěkně vedle. Já sebou házel v kýblu a mamča se mě snažila chytat. Nakonec jsem ho převrhnul na sebe a svůj pelech, na kterém jsme stáli. Taťka mě chňapnul a celého mě pořádně osprchval, abych z toho neměl nějakou alergii a mamča mezitím vytřela předsíň znovu. Pak přišel na řadu pelech, který to schytal nejvíc... Vylili jsme z něj tu vodu do vany a celý ho taky osprchovali, ale řeknu Vám, nechtějte vidět tu vodu, co z toho tekla naštěstí moc nevsákl vodu, protože jsem ho řádně naipregnoval rozžvýkanou sušenou šlachou a buvolí kůží Takže pelech se suší v předsíni, na sušáku plno mokrých ručníků a na svojí staré dece se suším já...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8.srpna 2009

Dneska byli na návštěvě rodičové od taťky. Byli jsme na ostružinách a ty já mám moc rád, takže jsem stál u mamči a čekal, co mi spadne do pusiny. Když dlouho nic nešlo, tak jsem se pokusil sám, ale ty moje nasbírané mi moc nechutnaly, protože byly kyselé. Mamče jde to sbírání ,lépe... Taky jsem dneska dostal nastrouhanou mrkvičku a celer s kapkou oleje. To byla mňamina! J a sehnali jsme konečně kendysky. Máme sýrové a ty teda jsou. Koupili jsme ještě i ovocné, ale ty mi moc nejedou.

7.srpna 2009

Dneska jsme byli na zahradě. Stavěla se pergola a nikdo na mě neměl čas Tak jsem aspoň poctivě zaškvařoval. Moje zásluhy: Poctivě ukradený kapesník z tašky řemeslníka, ukradená pracovní tužka a u ní odkousnutá guma na konci, ukradená okrasná mušle z květináče (té jediné jsem nic neudělal, jen jsem ji všude nosil s sebou:-), rozžvýkané kousky ytongu a dřeva, pracovní rukavice roznošené po celém trávníku, načatý další roh trávníku...jo jo měl jsem hodně práce

Pak jsme se šli projít a našel jsem jablko, které jsem v poli celé zpracoval, takže mi druhý den mamča vyrobila křížalky a ty miluju.

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

31.července 2009

Dneska jsme byli zase na zahradě a poblbnul jsem si kolem plotu s kámošem Pořádně jsem popracoval na poli, byste nevěřili, samý plevel. Všechno muselo ven, a to do hloubky nejméně 10 cm. No moc jsem toho nestihl, takže práce rozdělaná a musím to postupně dodělat...ještě mám na čem pracovat. Když nebylo zbytí, musel jsem trošku vylepšit fazónu trávníku na zahradě. V rohu to bylo nic moc, tak jsem to řádně vylepšil. Ale žádný vděk jsem nesklidil, fakt jako nevím, co se jim na tom nelíbilo!!! Futurismus je futurismus a do toho mi nikdo kecat nebude...nerozumí umění, je třeba, abych je trošku zaškolil. A jestli chcete kouknout na fotky, ano, slyšíte dobře, na fotky, tak jděte do fotogalerie 31.7.09- za plotemTak se mějte a zase někdy pac.

30.července 2009

Dneska jsme se vypravili na piknik do parku. Mamča udělala dobré jídlo ( i pro mě tam něco bylo - miska ovoce) a šlo se...Bohužel komárů plno. Že byli ale otravní Tak jsme aspoň nafotili nějaké postoje a pak jeli dom

(fotogalerie 30.7.09)

Jinak obtloustlé paničky radno si nevšímat...já budu muset do výstavy přibrat a ona zhubnout

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrazek

Obrazek

Zvědavec:-)

Obrazek

26.července 2009

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ahoj,tak v sobotu jsme byli u babičky od mamči na návštěvě a oslavit její narozeninky. No a nečekaně, taky mě jednou vzali někam s sebou Babička ta teda ze mě byla nadšená a já z ní ještě více. Pořád jsme si hráli, dělali blbosti, mazlili se a hlavně babička měla pro všechno pochopeníŽádné okřikování, žádné zákazy, prostě žůžo. Nakonec to dopadlo tak, že když jsme měli jet domů, tak jsem jasně dal najevo, že tedy nevím jak oni, ale já zůstávám u babičky. Lehl jsem si ji k nohám a koukal úplně někam jinam, jako že mě to nezajímá. Všichni se loučili, tak mi to blbé a přišel jsem se s našima taky rozloučit, dal jsem jim pusu a hurá zase za babičkou. No je fakt, že to mamču trošku vzalo, ale nakonec jsem se teda rozhodl, že pojedu domů. Jo a taky jsem jel poprvé výtahem. No fuj, taková veliká krabice , co jezdila nahoru a dolů. A ještě se to různě kelklalo, když jsem šel dovnitř. Nakonec jsem ale vešel a jelikož to byl ten výtah, který nemá uvntř dvířka, tak jsem pozoroval, jak jedeme dolů. Je fakt, že mamka mě pevně držela na vodítku, kdyby mě náhodou napadlo skočit na ty dveře. Taky jsem babičce ukázal, jaký mám skvělý pitný režim a vypil na ex celou misku vody 

Jo a možná by mě babička mohla hlídat, když mamka bude ve škole. Bydlí totiž kousek od mamčiné školy. Ale to jen pokud budu už šikula a vydržím tak 4 hodiny bez kakání a čůrání.

Dneska jsme byli u toťuldových rodičů na zahradě a našel jsem si tam kámoše Howavarta, sice nevím, jak se jmenuje, ale je to fešák a jen o rok starší. Jenomže on je vám chudák. Celý život tráví jen na zahradě a venku byl naposledy, když byl veliký jako já Takže jsme aspoň ňufali přes plot, asi mu je pěkně smutno, protože vždycky když jsem vylzl před branku, tak na mě kňučel, ať se jdu na chvíli poňufat. Běhali jsme spolu kolem plotu a dělali, že si hrajeme. Taky jsem na něj zaštěkal, že on je veliký, tak ať ten plot přeskočí, že jsem ještě malý a když mi odpověděl, že to neskočí, tak jsem mu podal aspoň přes plot pomocnou tlapku. Tu mi krásně očmuchal a olízal a pak mi ji tam prostrčil on a já ji olízal zase jemu. Ale to už na mě mamča volala, abych šel domů. Já si ale sedl k jeho plotu a smutnýma očima jsem přemlouval, abych s ním mohl ještě zůstat, protože mu tam bylo taaaaaaak smutno...vážně mi ho bylo líto. To se mnou chodíme na prochajdu 3-5krát denně, podle počasí (když je teplo, tak bych jen spal a odpočíval...) a hrajeme si a cvičíme. Ale taky je čas, kdy si musím hrát sám, abych byl samostaný a taky jsem občas sám doma. Ale mamča říkala, že se zkusíme zeptat souseda, jestli by mě k hafanovi na chvilku nepustili. Zatím jsme neměli to štěstí, abychom ho potkali

Jinak fotky samozřejmě nemáme...to by nebyla mamka, aby nezapomněla foťák doma...Takže jí za to pěkně poděkujte!

Jo a už krásně poslouchám na přivolání, dokonce i když jde někdo kolem nebo vidím psa...Jen Borůvka odvedle (rotvajlerka Bora), to je moje slabost, pořád sedím u ní u plotu a ňufkáme se. To bych nešel ani, kdyby mi dávali zlatého Frolíka Až ji mamča posoudíte, sami uznáte, že je to kus ženské!

21.července 2009

Juchůůů už umím povely: Sedni, lehni jen s pamlskem (takže skoro ne:-),nechej to (cvičíme s pamlsky na ťapinách:-), hledej, přines, zůstaň. Strašně mě to učení baví a potom chrápu, jak zabitý. Na tom novém pelechu to je žůžo, můžu se roztahovat až do nebe

20.července 2009

Barunce - tetce našeho Momíska - přejeme všechno nejlepší k narozeninkám. Baru, ať jsi stále tak čiperná, jako teď a zdravíčko slouží co nejdéle.

Mám nový pelech! Paní v obchodě se ptala, jestli prý jsem bernardýn...No uznejte, když natáhnu tlapy, tak moc místa nezbyde...

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

19.července 2009

Tak jsme dneska opět zkoušeli výstavní postoje...

Mamča vzkazuje: "...byl to boj, zvlášť proto, že Momís dost dobře nechápe, proč by se měl natahovat pro nějaký pamlsek, když si může buďto sednout nebo popojít"

A vy byste stáli jak cvičená opička? Jasně jsem řekl, že na žádné výstavy chodit nebudu...

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Prostě panička je kopyto a vůbec to neumí...Tady mi zase drží ocas nahrou...škoda mluvit...

Jinak horka konečně polevila...ufff bylo to už strašné... 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

17.července 2009

Ahoj, dlouho jsem se neozýval, ale měli jsme teď napilno. Taťka si vzal dovolenku, a tak teď děláme různé lotroviny, jezdíme k řece se osvěžit. Už se tam vždycky těším, akorát se teď má horšit počasí, tak nám to asi skončí Ale páníci vymyslí určitě něco nového. Mezi námi, možná i budu rád, že se trošku ochladí, protože ta vedra mi dávají pěkně zabrat, ven chodím, jen když musím, takže se jdeme provětrat brzy ráno a pak večer, až se ochladí...

Jinak ale plavání mi nejde, bojím se ještě hloubky v řece...snad se osmělím, rodičové jsou ke mě trpěliví a do ničeho mě nenutí. Lákají mě na pamlsky, já přiběhnu, lapnu pamlsek a hurá pryčJednou mi ho mamča dala i do hloubky a to jsem pro něj pár temp udělal, ale to bylo jen jednou. Když mi tak hodí míšek nebo aportík, vyštěkávám na břehu nebo kde dosáhnu, ale do hloubky se ještě neodvážím:-( Snad se jednou osmělím... Zatím mne více lákají lumpárny na břehu...

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 

Zbytek opět ve fotogalerii.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

12.července 2009

Tak mamča si konečně vzala ven i foťák, takže sem můžu dát nějaké svoje fotky

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrazek

Obrazek

 

Obrazek

Obrazek

 

Obrazek

Obrazek

 

Obrazek

Zbytek najdete ve fotogalerii 12.7.09.

10.července 2009

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tak si představte, co se mamce včera stalo...Chtěla smažit řízky, já jsem si hrál. To jsem ještě nevěděl, jaký útok se chystá na můj pelech...Mamča vytáhl olej, ten jí vyklouzl z ruky a už to bylo. To byste nevěřili jaký má dostřik...Hektolitry oleje se rozprskly po podlaze, letěly vzduchem až na protější zeď a zasáhlo to samozřejmě i můj pelech. No jak jsem to viděl, tak jsem nechal uzel uzlem a jal jsem se čistit svou deku. Byla to teda ale práce Makal jsem na tom asi 2 hodiny a pak znaven padl a spal... Zato mamča ta se taky nenudila...Horkou vodou vysmýčila celou kuchyň...Bylo to všude...dokonce i v té skříňce, kam olej patří...I když to myla teda docela důkladně (asi si vzala příklad ze mě), tak jsme na tom celý den klouzali. Tak to nakonec musela vzít ještě pořádně silnou jarovou vodou a pak ještě kvůli mě čistou... No zkrátka to byla sranda. Hlavně pro taťku, který se těšil na řízky a měl je až po očkovačce

Pak jsme tedy jeli na očkování. Byl tam tentokrát pan doktor (klidný jak želva). Zkontroloval ucho, protože mě nějak svědí, konstatoval, že tam mám "nakakáno", vzal stěr a pod mikroskopem zjistil, že tam mám trochu kvasinek. Kápl mi tedy do ucha. A strašně se divil, že jsem na to nic neříkal a klidně ležel dál No to teda jako nechápu, proč bych se měl vzrušovat kvůli takové prkotině jako kapání do ucha. Jsem přece vychovaný pes a vím, jak se v ordinaci chová, ne? Pak jsem dostal píchanec, na který jsem reagoval velice prudce - pomalu jsem otočil hlavu, abych na to viděl. Pan doktor byl z toho tak zmatený, že se nás při konečné rekapitulaci ptal, jestli mi to vlastně píchl A pak povídá: "A on je tak klidný i doma nebo jen v ordinaci?" Mamča se nenechala a odpověděla mu: "A Vy?" 

A jelikož jsou u veterináře sady s velikým parkem, tak jsme se šli ještě proběhnout, byli bychom tam déle, kdyby nezačalo pršet...

Jo a že tu nemám žádné fotky, za to poděkujte mamce, pořád zapomíná foťák doma. Ale pokud nezapomíná na moje papání, tak je mi to fuk Jen občas by mě mohla zapomenout vyčesat 

Jinak jsem měl dneska ovocnou kaši z jahod, banánů a jablka, mňaminy Závidíte?

2.července 2009

Tak si představte, že už tady mám 3 kámoše. Jack Russel Terierku (jméno ještě nevím, ale poblbli jsme spolu pěkně, akorát, že někdy byla tak rychlá, že jsem nestačil ani otáčet hlavičkou), další kámoš je maltézák Charlie (někdy taky Karlos)- tomu jsem předevčírek pěkně rozfofroval pláštěnkuříkám mu:"Sundej to!" a on nic, tak jsem mu s tím  pěkně pomohlPáničky nebyly moc nadšené, takže jsme se raději rozloučili a šli ven každý zvlášť.No a poslední kamarád je bobtail Petřík. Je s ním strašná sranda a hlavně je to takový kliďas, že by na sobě nechal třísky štípat...Můžu mu lézt po hlavě, skákat na záda a všechno snese Jo, když je toho už hodně, tak zavrčí, to si pak sednu a koukám na něj trochu ustrašeně, ale když zjistím, že to nic nebylo, tak začnu znovu...Jsem hold nezmar Možná si říkáte, jak na něj můžu skočit přes ty jeho chlupy, ale to je právě ono - on žádné nemá Teda skoro žádné, je totiž ostříhaný na ježka, protože tu svou srst špatně snáší, chdák, kdo by taky v létě nosil kožich (Možná Leoš Mareš, ale taky už ho sundal, páč zjistil, jak je v tom vedro.) Nechali mu jen ofinku a panička volá, že prý mu to hrozně sluší...Tsss asi začnu žárlit.

A taky si představte, co jsem měl včera v misce! Dostal jsem nastrouhanou čtvrtku jablíčka ( i se slupkou, páč je tam nejvíce vitaminů) a kousíček banánu. Do toho mi mamča ještě otřela lžičku namočenou v medu. To vám byla mlska. Od té doby, když slyším misku, utíkám jak divý podívat se, jestli se to zase nechystá, ale zatím nic...Jen ty odporné granule, fuj!!!

Takhle jsem leštil misku:

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Takhle jsem zdemoloval kostičku od tety Ninky:

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tady si panička hrála, když jsem spal, prý výstavní postoj nebo co

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

26.června 2009

Ahoj, musím říct, že dneska byl perný den. Do 3 jsme byli zase u taťkových rodičů a trošku jsem prohnal Míšu. Ale můžu Vám říct, že s ní nic není. Vždycky nevrle zavrčí a jde pryč, tak se aspoň plazím po zemi za ní...Ona už hold na to hraní moc není, kdežto já bych si hrál furt...Pak jsem jim tam aspoň udělal pěknou klobásu na památku. Bivoj by záviděl;-) Jak jsme přijeli, tak jsme šli na pořádnou prochajdu, abych protáhl kosti. Tak si zase jako čmuchám a oni Vám najednou nikde. Tož mě jen tak něco nerozhází, takže jsem čmuchal dál a čekal až vylezou z jejich povedeného úkrytu. Už jsem dostal strach, že mi fakt odešli, tak za nimi letím je hledat a najednou vidím, jak za mnou letí můj kámoš Karlos (maltézák) Juchůůůů...Taťka i mamka mi v ten moment byli úplně šumec! Pořádně jsme zařádili, takže mě pak domů nesli. Však jste slyšeli o té dysplazii ne? No jestli ne, tak si o tom teda přečtěte, protože je to pěkné svinstvo. Oni o tom asi četli taky nebo co, protože mě pak domů donesli v náručí. Cha chááá...:-) Ale zahrál jsem vám to pěkně;-) Jen co jsme došli domů, jsem zase řádil, jak černá ruka. Papání mě nezajímalo. Tsss takový hic a já do sebe budu soukat granule ne? A ještě furt ty samé! Ale včera jsem si polepšil, to jsem měl kousek jablíčka, oloupaného a na malé kousky. To byla mňamina, tak teď to zkouším, jestli když nechám ten hnus v misce, mi tam třeba nepřistane kus jablíčka;-) No a potom mamka přinesla koš s prádlem. Pořád se s taťkou o něčem bavili, kdy prý ho to začít učit nebo co. Fakt jsem nechtěl odposlouchávat, ale když já jsem takový zvědavec...No a pak mi mamča začala mávat ponožkou před šňupákem a hodila ji zpátky do koše a volala podej. Tak jsem na ni mrknul, čapnul ponožku a rychle s ní pryč. Mamča mě ale čapla, přitáhla k sobě, sebrala mi ji a strašně mě chválila. Ale jako to hlazení po hlavě by si mohla odpustit, vypadám pak jak debil...A zase zavolala podej a ukázala na ponožku, tak jsem to zase čapnul a hurá s tím pryč...A ona? Zase mi to sebrala!!! A zase hladila po hlavě!!! Grrr...Tak jsem se na ni vyprdnul a raději se šel s pánečkem přetahovat...Tak se mějte krásně a já už musím končit, mamča jde totiž dělat prý palačinky...Tak pac

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

25.června 2009

Ahoooj, tak jsem zase tady, včera jsme zase byli s našima na návštěvě u rodičů od páníka a víte, co? Jeho segra s jejím přítelem jeli k nám!!! (Jeli prý ráno do Prahy a taťka je vezl na vlak..., chjo, vzbudili mě dneska ve 4 ráno) Užil jsem si s nimi srandy kopec. Nejprve jsme šli pořádně protáhnout nohy ven a potom jsme doma řádili, až jsem zapomněl spát. Usnul jsem až po 22:00hod...panička mě ještě chtěla vytáhnout na čůrandu, ale se zalepenýma očima se to dělá špatně, takže jsem si protestně lehl na trávu a spal Takže v noci jsem udělal loužičku radějc doma a krásně jsem spinkal celou noc. Ráno Mě vzbudili, ale za to jsem měl povolené hajat s mamčou v posteli. Takže první, co jsem zabavil, byl polštář. Teda pokusil jsem se Ale mamča začala brblat a šoupla mě níž. Byl jsem tak unavený, že jsem ani neprotestoval, položil si na ni hlavu a spali jsme spolu až do 7:00!!! Pak už byl doma i taťka a přivezl zpátky i ty dva (Ninču s Alískem). No řeknu vám, mamka se divila více, než já Zrušili jim totiž vlak a tak u nás chvíli pobyli. My zatím zašli ven a pak mi všichni odjeli. Teď jsme s mamkou sami a já pro jistotu hlídkuju u dveří, kdyby zase všichni přišli...

Jen se jukněte, jak pěkně hlídkuju

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

23.června 2009

Juchůůůůůů!!! Pořád prší. Paničce to moc pod vousy nejde, hlavně když jdeme o půl páté ráno čůrat:))) Ale mi se to líbí. Určitě více, než to odporné slunko. Nechápu, jak někteří mí vrstevníci mohou prospat celý den na sluníčku. Já před ním utíkám, jak zběsilý. A když mě vytáhnou přece jen ven, tak  se aspoň loudám, abych jim dal na jevo, jak hrozně mě to otravuje:)) Ale ve stínu, to si pěkně zařádím...

Panička mě furt drezuruje,  říká nějaké sedni, tak já si teda jako sednu a ona je hrozně nadšená a hladí mě a mazlí. Tak na ni kouknu těma svýma očima, jako jsi ty normální? Dyť já si umím sednout, to je přece úplně normální... Fakt ji někdy nechápu:)))

A víte co? To byl ale vrchol všeho. V neděli jsme šli s našima ven. Čmuchám si v trávě poslední novinky toho dne a najednou zjistím, že páníci nikde! No není tohle vrchol? Tak mi měli aspoň říct, že se jako už šlo dál, ne? Tož jsem se vydal po obvyklé cestě je hledat. A nejadnou slyším svoje jméno. To vám ale bylo divné! Už jsem si říkal, že se o mě pokoušejí asi halucinace. Raději jsem zkouknul nejbližší strom, jestli na něm náhodou nesedí a šlo se hledat dál, když tu zase volání! A tak vám juknu dozadu a tam sedí oba páníci přikrčení v trávě... Tohle bych teda vážně nečekal! Proč se mi schovávají proboha do trávy? No odteď si je asi raději budu více hlídat. Řeknu vám, není na ně žádný spoleh!!!

Takhle teď spinkám:

Obrazek